(Po)souzení transformace

Last Updated on Thursday, 11 September 2014 09:20 Written by complitroot Monday, 18 August 2014 07:12

Komise pro srovnávací výzkum slovanských literatur při Mezinárodním výboru slavistů

(PO)SOUZENÍ TRANSFORMACE

Členy komise zvu k účasti v realizacji následujícího výzkumného projektu:

(Po)souzení transformace

Transformace politického zřízení a její společensko-kulturní výsledky o čtvrtstoletí později: verifikace dosavadních teorií na téma proměn politického zřízení ve slovanských postkomunistických zemích Střední Evropy a Balkánského poloostrova a literární reprezentace transformace ve světle programového obratu k národní paměti.

Výzkumný záměr se bude snažit odpovědět na problémy týkající se sémantického potenciálu a příčin, podmínek a kontextu růstu popularity posttransformačních narací v oblasti Střední Evropy a Balkánského poloostrova spojených s programovým obratem k národní paměti a národní tradici. Na slovanském teritoriu a také v Západní Evropě pozorujeme v poslední dekádě rostoucí popularitu argumentace kořenící ve vlastní národní tradici, exponující zvláštní národní kulturní a axiologické paradigma a také exkluzivní zájem národního sacro egoismo. Výzkum by měl, podle záměru realizátorů, představovat doplnění explorací průběhu transformace, jejichž efektem byla čtyřdílná publikace Slovanské literatury po roce 1989 (viz Archiv) prezentující v mnohoaspektové reflexi diagnózu literárního obrazu společenské skutečnosti v období transformace (léta 1989 – 2000).

Podle přesvědčení iniciátorů postulovaného výzkůmu je třeba vyjasnit symbolický potenciál posttransformačních narací, ukázat klíčové kontexty a zdroje jejich popularity spojené s efekty a porážkami transformace, negativními výsledky globalizmu, patologiemi, které se ve zvláštní koncentrací objevily v procesu transformace v politickém, společenském a hospodářském životě. Příznivé kulturní pozadí pro přítomnou a stále rostoucí nosnost antiposttransformační narace utvořilo formování se politického liberalizmu, který krátce po přelomovém roce 1989 v několika slovanských zemích Střední Evropy nabral postmoderní rysy, protože byl souběžný s recepcí postmodernizmu. Ve zkoumaném prostoru by se mělo objevit vysvětlení komparatistického a konfrontativního aspektu vzniku a fungování diskurzů exponujících obrat k národní tradici ve slovanském kulturním prostoru se zohledněním kulturních, etnických a konfesijních rozdílů a také mechanizmů exkluze a stigmatizace.

Výzkumy narací na téma proměn politického zřízení v postkomunistických slovanských zemích Střední Evropy a Balkánského poloostrova ve světle programového obratu k národní paměti by měly obsahovat různorodé oblasti problémových dominant. Měly by obsáhnout – podle předpokladu iniciátorů – otázky filozoficko-politického diskurzu kritiky globalizmu a neoliberalizmu (Polsko, Česko, Slovensko, Slovinsko), historiografický diskurz historického revizionizmu (Chorvatsko, Srbsko, Makedonie, Bulharsko, Černá Hora), přítomnost a role všeobecných euroatlantických pojmových matric, ideologemů a stereotypů, umělecké strategie ve vizuální kultuře (Chorvatsko, Slovinsko, Polsko).

Posttransformační narace v oblasti Střední Evropy a Balkánského poloostrova zapadají do kontextu  znamenajícího zpochybnění univerzalistického optimizmu (S. Huntington), zpochybnění ideje pokroku (Z. Krasnodębski), krizi postmodernistické orientace, která stimulovala a nepřímo utvářela neoliberální pořádek politického zřízení a transformační skutečnosti (H. Janaszek-Ivaničkova).